Když matrace začne ztrácet tvar, prodloužíte její životnost větráním

Pokud máte problémy s alergií, vyberte si matraci s pratelným potahem a antibakteriální úpravou. Pěnové matrace jsou přirozeně odolnější vůči roztočům, protože nemají dutiny, kde by se usazoval prach. Pružinové matrace zase vyžadují pravidelné větrání, aby se uvnitř nehromadila vlhkost. V obou případech platí, že matraci byste měli každé tři měsíce otočit (pokud to konstrukce umožňuje) a jednou za půl roku vysát. To prodlouží její životnost a udrží hygienu.

Pokud zjistíš, že je tvoje postel nevhodně vysoká, nemusíš hned kupovat novou. U dřevěných rámů snadno vyměníš nožičky za kratší nebo delší. U čalouněných postelí lze přidat podložky pod nohy nebo využít pevnou platformu. Nezapomeň ale na stabilitu – podložky musí být dostatečně široké, aby se postel nekývala. Po úpravě spánek několik dní sleduj. Pokud ráno necítíš tlak v kříži a přestaneš se v noci budit při přetáčení, výška je správná.

Častou chybou je započítat do výšky pouze rám a zapomenout na tloušťku matrace. Postel, která vypadá nízko v obchodě, se po položení dvacet centimetrů vysoké matrace může stát nepohodlně vysokou. Stejně tak podložka pod matraci nebo anatomická roštu mění výslednou hodnotu. Vždy proto měř až finální sestavu s matrací. Vyplatí se také vyzkoušet, jak se ti vstává z obou stran, protože postel obvykle sdílíš a partner může mít jiné potřeby.

Malá ložnice tak může být paradoxně praktičtější než velká, protože vás nutí přemýšlet o každém kousku nábytku. Než cokoli koupíte, změřte si nejen rozměry místnosti, ale i manipulační prostor kolem otvírání dveří a zásuvek. Když budete kombinovat nízký nábytek s vertikálním uspořádáním a podpostelové úložiště s otevřenými policemi, získáte ložnici, která vypadá vzdušně a přitom pojme všechno, co potřebujete.

Dodržujte tyto zásady dlouhodobě, nejen první měsíce po koupi. Větrání se podepíše nejen na životnosti, ale i na tom, jak se vám na matraci spí. Kvalitní matrace při správné péči snadno vydrží i dvojnásobek běžné doby, aniž by ztratila své vlastnosti. Stačí si zvyknout na pár minut práce denně a výměna matrace se vám oddálí o několik let.

Pružinové matrace mají tradičně lepší prodyšnost a poskytují tvrdší, pružnější oporu. Jsou vhodné pro lidi, kteří spí na zádech nebo na břiše, a pro ty, kdo mají vyšší hmotnost – pružiny lépe unesou zátěž a nepropadají se tolik jako pěna. Klasické taštičkové pružiny se navíc pohybují nezávisle, takže se k sobě nepřenáší pohyb partnera. Pozor ale na typ pružin: bonellové pružiny jsou levnější, ale méně odolné a časem začnou vrzat. Lepší volbou jsou taštičkové pružiny, které se chovají tišeji a poskytují lepší bodovou pružnost.

Hluk je druhým velkým nepřítelem. Myslíte si, že vám zvuky nevadí, protože si na ně zvyknete? Výzkumy ukazují, že i tiché, ale nepravidelné zvuky – jako kapání vody, vrzání dveří nebo projíždějící auto – přerušují spánkové cykly, aniž by vás probudily. Řešením není úplné ticho, ale vytvoření stabilního zvukového pozadí. Nejlépe funguje bílý šum z ventilátoru, speciální aplikace nebo jednoduchý generátor šumu. Můžete také použít špunty do uší, ale pozor – pokud špunt nesedí správně v uchu, tlačí a způsobí větší problém než hluk. Zkuste nejprve eliminovat zdroje hluku: namažte panty dveří, utěsněte okna a přesuňte lednici dál od postele.

Pěnové matrace, zejména ty z paměťové pěny, se přizpůsobí tvaru těla a rovnoměrně rozloží tlak. Jsou vhodné pro lidi, kteří spí na boku, protože uleví ramenům a kyčlím. Naopak pro ty, kdo se v noci hodně potí, může být pěna problém – špatně odvádí teplo a vlhkost. Pokud se rozhodnete pro pěnu, vybírejte varianty s otevřenou buněčnou strukturou nebo s přídavkem gelu, které pomáhají s termoregulací. Vyhněte se levným pěnám s vysokou hustotou, které rychle ztrácejí pružnost a po pár měsících se na nich vytvoří trvalé proleženiny.

Největší rezerva se skrývá pod postelí. Místo klasické postele s nožičkami zvolte čalouněný rám s úložným prostorem, nebo si pod něj pořiďte ploché boxy na kolečkách. Pokud už postel máte, nemusíte ji hned měnit – stačí zvednout lůžko o pár centimetrů pomocí podložek, aby se pod něj vešly nízké kontejnery. Pozor jen na to, aby mezi boxem a podlahou zůstala mezera alespoň na prsty, jinak budete věci pracně vytahovat.

Příliš nízká postel (pod 35 cm) nutí páteř při vstávání do ostrého předklonu, což je zátěž pro bederní oblast. Během noci pak vstávání znamená výraznější svalovou práci, takže i krátké probuzení na toaletu tě „nastartuje" víc, než by bylo nutné. U vyšších postelí (nad 60 cm) zase hrozí, že při usínání nebo přetáčení spadneš z vyvýšené plochy, nebo si při usedání narazíš kolena o hranu. Tělo se pak podvědomě brání pohybu a ty spíš strnule, což vede k rannímu ztuhnutí šíje a ramen.