Jak zařídit jídelnu, která slouží i pro spaní hostů

Jakmile jsem se pustila do plánování, narazila jsem na druhou stranu problému. Moje kuchyně sousedí s obývacím pokojem, který slouží zároveň jako ložnice pro hosty. Klasický rohový gauč by se sem nevešel, a tak jsem musela vymyslet, jak spojit vaření s odpočinkem, aniž by to připomínalo noclehárnu. Rozhodla jsem se pro pohovku s funkcí spaní, která se dá rychle proměnit z posezení na lůžko. Dnes už vím, že klíčem je mechanismus click-clack, který pohodlně ovládáte jednou rukou, zatímco druhou držíte kávu. Žádné složité vytahování matrací, žádný křik na pomoc. Záda vám poděkují, když místo klasické pěny zvolíte kvalitní foam mattress s hustotou minimálně 35 kg na metr krychlový. A právě tady přichází na řadu kuchyňská rekonstrukce jako celek. Když už měníte linku, přemýšlejte o tom, co se bude dít za jejími dveřmi. Někdy stačí posunout zeď o pár centimetrů, abyste do výklenku vložili postel s úložným prostorem na ložní prádlo, které jinak leží v igelitce na skříni. Moje babička by řekla, že pořádek je půl zdraví, a ona měla pra


Už dávno jsem pochopila, že u malých bytů musíte myslet na každý prvek jako na nástroj. Když máte pohovku s úložným prostorem, berete to jako základní stavební kámen, který určuje, co se kolem něj vůbec může odehrávat. Já si pořídila model s velurovým čalouněním v temně zelené – ta sametová lesklá plocha funguje jako pozadí pro cokoliv, co na ni pověsíte. Nad takovou pohovku se hodí něco, co nemá rám, třeba textilní koláž nebo lehké dřevěné desky. Vyhněte se těžkým skleněným rámům, které by při spaní na rozkládací pohovce hrozily pádem na hlavu. Mám vyzkoušeno, že wall art v podobě tří samostatných pláten o rozměru 40x60 cm dokáže sjednotit prostor líp než jedna obří deska. A když večer vytáhnete matraci, ten obraz nad vámi najednou působí jako nebesa, ne jako tíživá dekor


Největší oříšek bylo skladování lůžkovin. Dřív jsme měli povlečení nacpané v kufru pod postelí, ale po rekonstrukci kuchyně jsme přišli o místo, kde kufr stál. Nová kuchyňská linka totiž vyžadovala přesunutí jídelního stolu blíž k oknu. Řešení přišlo v podobě sedací soupravy s integrovaným bed with storage. Pod hlavním sedákem je hluboký úložný box na pneumatikách, kam se vejdou čtyři sady povlečení, dvě deky a tři polštáře. A to vše bez toho, abyste museli gauč rozkládat. Jen zvednete dřevěný rám a vysunete box. Praktičnost, kterou oceníte každý týden. Tento kousek nábytku se stal klíčovým prvkem celé místnosti, protože odpadl stres z toho, kam s věcmi, když zrovna nemáte ho


Když už jsme u spaní, nikdy nepodceňujte foam mattress, tedy pěnovou matraci, která je součástí sedačky. Většina lidí si myslí, že na přespání stačí cokoliv, ale zkuste si lehnout na třícentimetrovou pěnu přes noc a druhý den budete mít pocit, že jste spali na kameni. Hledejte variantu s alespoň 12 až 16 centimetry studené pěny. Já osobně doporučuji model, kde je matrace samostatně vyjímatelná, protože ji pak můžete jednou za čas vyvětrat na balkoně. A pokud máte v obýváku už tak málo místa, volte raději půlkruhový roh nebo menší dvoumístnou sedačku, než abyste cpali do místnosti obrovskou třímetrovou krásku, která vám znemožní otevřít dveře na ter


Další past, do které jsem spadla, byl nedostatek úložného prostoru. Měla jsem krásně zařízenou jídelnu s prosklenou vitrínou na talíře a s lehkým dubovým stolem. Když ale přijeli rodiče na víkend, ložní prádlo a deky končily na židlích nebo v igelitkách za dveřmi. Řešení přišlo v podobě postele s úložným prostorem. Ano, myslím to vážně. Pořídila jsem křeslo, které se rozkládá na jednolůžko, a pod sedákem má hluboký šuplík na dvě sady povlečení a jednu silnou deku. Něco takového byste v běžném showroomu hledali těžko, ale na internetu se dají najít kousky, které mají výsuvný kontejner přímo pod matrací. Zabere to místo jen jednoho sedadla, ale ušetří vám to stres z toho, že musíte schovávat polštáře do tro


Když už mluvíme o sedadlech, nesmím opomenout materiál. Moje první jídelna byla zařízená v bavlněném lnu. Vypadalo to nádherně na fotkách, ale po prvním flíčku od červeného vína byl konec. Lekce číslo dvě: do místnosti, kde se jí, pije a spí, patří velvet upholstery. Vzala jsem si čalouněné židle s vysokým sametovým opěrákem v tmavě zelené barvě. Samet je totiž překvapivě odolný. Skvrny z něj jdou vyčistit vlhkým hadříkem a na dotek je hebký i po letech. Navíc dodá celé jídelně ten správný šmrnc, aniž by působila jako hotelová hala. A hlavně se na něm dobře sedí i večer u dlouhého povídá